Úvod do ctností
Ve škole MOVERE věříme, že dobrý člověk vede dobrý život. Dobrý život je také šťastný život.
Abychom žáky k tomuto dobrému a šťastnému životu dovedli, potřebujeme je seznámit se základními lidskými ctnostmi. Jak vnímáme ctnost? Ctnost je dobrý návyk v chování, který pomáhá člověku v životě. V situacích, kdy nikdo neví, kudy vede správná cesta, ctnost nám pomůže zorientovat se a vyrazit.
Žáci se potřebují s ctností ve škole potkat.
Žáci ji potřebují vidět a rozeznat.
Měli bychom v nich rozzžehnout touhu tuto ctnost nosit na svém štítě.
Pak si žáci opakovaným procvičováním ctnost osvojí.
Ctnost se stane jejich součástí.
Osvojená ctnost je vlastně naučená strategie, jak se zachovat, abychom se za sebe později nemuseli stydět.
PRÁZDNINY jsou nejlepší prověrkou ctností, které si žák v průběhu školního roku osvojil.
PŘÁTELSTVÍ si nejlépe vyzkoušíte na táboře. Chrápání a ponožky přítele ve stanu nevadí.
ŠTĚDROST způsobí, že se podělíte o poslední špekáček.
UMÍRNĚNOST poznáte, když nesežerete 16 nanuků, i když v krabici zbyly.
ODOLNOST se projeví při zatloukání stanových kolíků. Bolest zmírňují slova „nototo“ a „ojojoj“.
UPŘÍMNOST je k nezaplacení, když se kamarádka chystá na rande a ptá se, jak jí to sluší.
ZODPOVĚDNOST znamená nepouštět tříletého bratra v kanoi do peřejí. I když to hrozně chce.
ÚCTA k předkům nám nedovolí ustlat si v ložnici Karla IV. v prvním patře na hradě Karlštejn.
VDĚČNOST projevíte kuchařkám mírnou úklonou a slovy „Doumo arigatou gozaimasu“.
VĚRNOST nutně neznamená, že musíte jezdit k moři pořád na stejné místo.
VYTRVALOST se hodí při lezení na skálu. Hasiči mají jezdit ke kočkám, ne k horolezcům.
PROZÍRAVOST projevuje každý, kdo nepije vodu z potoka na třešně. Jinak viz níže.
RADOSTNOST zažije každý, kdo najde v kadibudce papír.